Takovým vzorem, na něhož bychom mohli být právem pyšní, se pro nás stal Václav Havel. Navzdory kritice, která se k Václavu Havlovi občas snáší, můžeme prohlásit, že to byla persona, jež nás Čechy nejvíce vystihovala. Václav Havel byl Evropan hájící zájmy českého lidu, ale nejen jeho. Ostře se ohrazoval proti nedemokratickým režimům. Zkrátka člověk na svém místě.
Ovšem dnes mnou zacloumala zpráva o návštěvě našeho současného prezidenta Miloše Zemana v Číně, resp. o jeho výroku. Prohlásil něco v tom smyslu, že Česká republika plně uznává celistvost Číny a neuznává tak nezávislost Tibetu a Tchaj-vanu.
Nevím, jak ostatní, ale mě se nikdo na můj názor neptal. Já rozhodně územní celistvost Číny neuznávám. Čína je pro mě druhým Ruskem. Po anexi Tibetu společně s Mao Ce-tungem ztratila Čína svou tvář lidskosti a tím odhodila svou bohatou kulturu.
Čína je společně s několika jinými nejen asijskými státy symbolem útlaku a potlačování lidských práv. V devadesátých letech nešlo v České republice tolik o byznys, ale spíše o ideu svobody. To možná byl i jeden z důvodů, proč nejen politici za ní tak bojovali i v jiných zemích. Možná šlo jen o pózu, čemuž nahrává i výrok prezidenta Miloše Zemana. Dnes jde především o byznys a jakékoliv bezpráví jde pak stranou.
Česká republika leží v srdci Evropy, kontinentu, kde vznikla demokracie a myšlenka rovnosti a bratrství. My bychom měli být zemí, srdcem, které tepe za svobodu a lidská práva, které hájí slabší a zrovnoprávňuje občany. Místo toho se stáváme místem, které se pomalu začíná zaprodávat nedemokratickým režimům s přispěním našich politikům, kteří zaprodávají náš svobodný národ. Dnes náš prezident prohlásí, že uznává územní celistvost Číny. Zítra se také může stát, že na naše území pozve ruské vojáky k invazi.
Prezidenta České republiky, evropské země, bych si představoval jako člověka, který bude řídit nejen ekonomický kurz, ale bude také hájit lidská práva.
Touto formou vzkazuji panu prezidentovi, aby za mě nemluvil, neboť já neuznávám územní celistvost Číny a rozhodně netleskám bezpráví. Pokud bych se měl postavit na stranu byznysu nebo lidských práv, tak já budu vždy stát na straně lidských práv. Obchod je možná důležitý, ale lidský život a svědomí možná důležitější.