Srdce Evropy je otevřené všem
Kladu si otázku, proč by naše země nemohla být domovem pro lidi, kteří se tady budou cítit bezpečně jako doma? Bylo by to jen proto, že by měli jinou barvu pleti, věřili ve "svého" Boha v nevěřící společnosti, nebo jen proto, že by nemluvili česky?
Pan prezident by se měl zamyslet nad svými výroky, neboť by si měl uvědomit, že prezidentem je i pro lidi, kteří v naší zemi hledají azyl a bezpečí před svými domovskými státy, kde by jim třeba hrozila smrt nebo kde se necítí bezpečně.
Pan prezident použil velice silný argument, kterým vysvětluje, že by se mladí muži měli chopit zbraní a ve svých domovských zemích bojovat proti milicím, jež pustoší jejich země (v případě Sýrie a Iráku je to například Islámský stát). Souhlasím s tímto argumentem, ovšem zde je na každém, zda se chopí zbraní a bude bojovat za svou vlast anebo, v rámci svého přesvědčení a jakési seberealizace změnit život sobě a své rodině, uprchne do bezpečné země, kde se bude snažit pracovat na sobě, integrovat se, naučit se jinému jazyku i zvykům a změnit svůj život. Kým pak jsem, abych pak soudil takového člověka, který bude chtít změnit svůj život, pokud se ztotožní s našimi ideály?
Názor můžeme mít jakýkoliv o mladých mužích prchajících před válkou, ale neměli bychom je odsuzovat za to, že nebojují například proti Islámskému státu a chaosu, který panuje v jejich zemi. Měli bychom přemýšlet také v souvislostech, že mezi těmi mladými muži mohou být muži jiného vyznání, jiného přesvědčení, případně jiné sexuální orientace, za kterou by jim v jejich zemi hrozila smrt. Neodsuzujme tyto lidi jen proto, že jsou pacifisté a nechtějí se ponořit do chaosu, ze kterého by nebylo v jejich životech úniku. Od demokraticky zvoleného pana prezidenta bych očekával, že bude víc přemýšlet v souvislostech a nebude soudit lidi, aniž by vůbec věděl, proč utíkají před problémy ve svých zemích.
Měli bychom si rovněž uvědomit, že jsou v této zemi lidé, kteří se tu narodili, a rovněž nemusí věřit, že je tato země jejich, neboť jsou za své postoje a svůj životní styl diskriminováni, poněvadž se vymykají mainstreamu a jsou v této zemi menšinou, poněvadž se tito občané nemusí cítit plnohodnotní jako většinová společnost.
Kdo rozhoduje o tom, jestli je tato země pro všechny? Pokud o tom rozhoduje pan prezident, pak tu dále nemůžeme mluvit o demokracii, nýbrž o diktatuře a ta už tady jednou byla a nedopadlo to dobře.
Jsme malou zemí ponořenou do humanistických idejí a hodnoty lidských práv. Neuzavírejme se před světem a před ideje, za něž jsme hrdí, ale na jednu stranu se od nich distancujeme. Vánoce jsou již za námi, ovšem Vánoce nám měli otevřít srdce a do dalšího roku nás nechat vejít s pokorou a otevřeností. Neuzavírejme se a nebojme se, vydejme se vstříc naší budoucnosti a orodujme za naše humanistické ideály, jež mohou patřit každému.
Ondřej Klepáč
Hle, člověk válčící
Úzkost a smutek. Z čeho? Z válek. Z jakých válek? Barbarských a krutých. Máme šanci na nápravu? Myslím si, že máme.
Ondřej Klepáč
Nenechme se umlčet!
S vítězstvím Donalda Trumpa už jsem se více méně smířil. Zcela smířen a doufajíc, že tak špatným prezidentem být nemusí, přišla dnes mnohem více znepokojující zpráva než samotné vítězství Donalda Trumpa.
Ondřej Klepáč
Kam až spadne naše lidství?
Sami sobě denně dokazujeme, jak jsme jako lidé úspěšní. Odvádíme daně, jejichž prostřednictvím pomáháme ostatním a myslíme si, že jsme garanti blaha společnosti.
Ondřej Klepáč
Odchod Velké Británie. Šance pro Visegrádskou čtyřku?
Čtvrtek 23. června 2016 byl pro Velkou Británii velkým dnem. Občané Velké Británie se rozhodli, že odejdou z EU. Důvodů k tomu měli několik. Jednak je poněkud vyčerpával Brusel svou byrokracií a nesení odpovědnosti za ostatní stát
Ondřej Klepáč
Stůjme za naším krtkem!
Nejen návštěva čínského prezidenta by pro nás mohla být zrcadlem, jak rozvinutá je demokracie v České republice. Opravdu můžeme jako národ říct, že jsme vymaněni z totalitního režimu a bojující za svobodu a lidská práva?
Ondřej Klepáč
Neutíkej, Slovensko! aneb reflexe slovenských voleb
Jako Evropan se velice zajímám o politiku ostatních národů, zvláště sleduji politiku našich nejbližších sousedů, včetně těch, u kterých se včera konaly volby.
Ondřej Klepáč
„Tak už jsou tady!“ „A kdo?“ „No ty uprchlíci.“ „Fakt, jó?“
Seděl jsem na balkoně s knihou v ruce a v klidu si četl. Pode mnou si malí kluci, zhruba 7 – 10 let, hráli na vojáky, jak jsem vypozoroval.
Ondřej Klepáč
O uprchlické krizi aneb neplač, Evropo
Každým dnem připlouvají ke břehům Evropy stovky, ba tisíce uprchlíků z afrických států či zemí Blízkého východu, především ze zemí, jež jsou postižené válkou (Sýrie, Irák). Evropa čeká, svět se kouká a humanismus drží.
Ondřej Klepáč
Chuť svobody a pachuť prezidentské moci
Jsem velmi vděčný, že dnes mohu žít ve svobodné zemi a mohu studovat a zajímat se o věci, o které se chci zajímat. Jsem šťasten, že mohu psát tyto řádky, aniž by mi hrozil za to nějaký postih.
Ondřej Klepáč
Pane prezidente, mluvte prosím za sebe!
V globálním měřítku jsme možná malá země, ale troufl bych si říct, že jsme národ, který respektuje svobodu jedince i svědomí. Mohli bychom tak o sobě prohlásit, že se stavíme za lidská práva a svobodu. Kdo jiný než my by si mohl vychutnávat pocit svobody a respektování lidských práv? Není to tak dávno, co jsme si svobodu museli doslova vybojovat. Ukázali jsme se jako národ, který za svobodu bojuje a nenechá si jí brát. Bylo to mimo jiné v období druhé světové války a také v období komunismu. Po dlouhé roky jsme jako národ museli zakoušet příkoří a pošlapávání lidských práv. Po roce 1989 přišlo pro nás osvobození a my jsme si mohli opět vychutnávat svobodu a nejen to; stali se z nás také bojovníci za spravedlnost a lidská práva.
Ondřej Klepáč
Předejme moc v obcích lidem s motivací
Tak se zase konají další volby, tentokrát komunální. Pro někoho bezvýznamné, pro mnohé však podstatné. Dle mého názoru jsou tyto volby jedny z nejdůležitějších. Chceme-li totiž změnit svět, měli bychom začít u sebe. U sebe můžeme začít tím, že do zastupitelstev zvolíme lidi, kterým věříme a kterým vložíme důvěru, že svůj post zvládnou dobře. Ještě lépe je to v případě, zda sami kandidujeme za nějakou stranu či hnutí.
Ondřej Klepáč
Odstraňme hranice. Odstraňme je hned!
Lidé se sdružují, setkávají a rozcházejí. Je to přirozenost člověka. Je však stejnou přirozeností vytyčovat hranice, dělit národy a státy? Možná dnes již žijeme více pospolu, je však stále nutné mít vytyčené hranice určitého státu? Nevím. Možná na to nejsme dnes připraveni, ale možná na to budeme připraveni zítra.
Ondřej Klepáč
Průvodům hrdosti říkám ano
Žádný průvod nevzbudí v lidech takové emoce jako průvod hrdosti plánovaný v sobotu v rámci festivalu Prague Pride. Většinu lidí takový průvod každým rokem z nejasných důvodů pobuřuje. Proč dle mého z nejasných důvodů? Tak především nemohu pochopit, proč tolik lidí pobuřuje lidská přirozenost, mír nebo láska. Tyto tři aspekty můžeme schovat pod průvod hrdosti.
Ondřej Klepáč
Životní konstanta v kontextu každodenního života
Existenciální krize se vyznačují jakousi prázdnotou, frustrací, nedoceněním a jiných okolností vedoucí k tomu, abychom se sžírali sebou samými.
Ondřej Klepáč
Slzy pro Sýrii
Není dne, abych v novinách, v televizi nebo na internetu nepostřehl nepříjemné zprávy ze Sýrie a ze situace, která tam v současné době je.
Ondřej Klepáč
Současný český prezident – symbol demokracie či diktatury?
Zhruba tak před půl rokem, v době prezidentských voleb, jsem politické dění sledoval aktivněji než kdy jindy. Bylo to především proto, protože jako občan této země a jako právoplatný volič jsem se stal zodpovědným volbou nového prezidenta České republiky. Byla to zároveň první přímá volba a volební neúčast bych si neodpustil.
Ondřej Klepáč
Dilema nedělního odpoledne
Kdo z nás nemá rád víkend? Nechci za nikoho mluvit, ale myslím si, že víkend je oslavován většinou populace. V pátek se pracujícím lidem lépe pracuje, studentům zas lépe učí, pokud jsou v pátek tedy pořád ve škole. Nu, každopádně bych to shrnul tak, že víkendy máme rádi. Někdo více, někdo méně. Je to čas na shledání s přáteli, s rodinou, se známými, je to čas na intenzivnější společenský život, než jindy během týdne, apod.
Ondřej Klepáč
Ohlédnutí za konferencí Volary a pochod smrti
Před 68 lety skončily útrapy druhé světové války. Postupně byly ukončeny téměř veškeré boje a snad jedna z největších hrůzností, kterou byl člověk schopen – holocaust, neboli šoa.
Ondřej Klepáč
Zamilovanost u filmu jako známka kvality
Asi každý z nás někdy pocítil příjemné šimrání v břiše, když byl, případně je, zamilovaný. Je to velice krásný a příjemný pocit a troufl bych si parafrázovat všeobecný názor, že pocit zamilovanosti je jakýsi elixír mládí a štěstí zároveň. Ovšem tyto pocity nemusíme sdílet jen jako náklonnost k jiné osobě, ale i k jiným věcem. V tomto případě bych se vyjádřil k lásce k filmu. Ovšem už z jiného úhlu pohledu.
předchozí | 1 2 | další |
- Počet článků 24
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 1316x
http://www.ondrejklepac.blogspot.cz/